Indický běžec – noční můra pro slimáky a dobré nosnice v jednom

Indičtí běžci – noční můra pro slimáky a dobrá nosnice v jednom

 Indický běžec je ikonické plemeno kachen, které zažívá v posledních několika letech obrovský rozkvět. Na první pohled zaujme svým atypickým vzpřímeným držením těla a štíhlými liniemi, které ho odlišují od ostatních plemen. Tento vzhled, dokonce jejich chůze připomíná spíše tučňáka než klasické kachny. Plemeno je velmi temperamentní a aktivní, což z něj dělá ideálního pomocníka při přirozeném sběru drobných bezobratlých, jako jsou slimáci a plži na našich zahrádkách.

Původ a historie plemene

Původ indických běžců sahá do jihovýchodní Asie, především Indonésie a okolních oblastí, odkud se tyto kachny dostaly obchodními cestami do Indie a následně do Evropy. V 19. století se začaly zušlechťovat v Anglii do podoby, kterou dnes známe, a později i v Německu. I když jejich jméno může naznačovat, že pocházejí z Indie, reálný původ plemene leží v celé oblasti východní a jihovýchodní Asie. V Evropě se staly populární díky vysoké snášce, která je výrazně nad průměrem u jiných kachen a konkuruje i řadě nosnic z řad slepic.

Dobrá nosnice, doopravdy?

Snáška indických běžců je ovlivněna řadou faktorů. Ať už je to výživa, chovatelské podmínky či linie, ze které běžci pochází. Obecně však lze říci, že i při běžné péči se snáška pohybuje v intervalu 100–180 vajec za kalendářní rok. Nicméně ve špičkových chovech, s vysokou úrovní výživy a za použití prošlechtěných nosních linií, lze dosáhnout až snášky atakující hranici 300 vajec za kalendářní rok, a to už je na kachnu opravdu velmi slušný výkon.

Snáška obvykle začíná brzy na jaře, a jakmile se dny prodlouží, kachny začínají snášet vejce intenzivněji. S příchodem podzimu a poklesem denního světla se snáška obvykle zpomaluje, podobně jak to známe u slepic. Snášku lze prodloužit či podpořit přišvěcováním v době krátkých dnů a dlouhých večerů. Sběr vajec je vhodné provádět denně, neboť kachny mohou často snášet mimo hnízdo, dále je pak u vajec vodní drůbeže vyšší riziko kontaminace patogeny. I z tohoto důvodu je dobré sběr vajec provádět častěji.

Povaha a chování

Indičtí běžci jsou velmi čilí, aktivní a neustále v pohybu. Na rozdíl od většiny kachen se spíše pohybují chůzí a během než pomalým kolébáním. Tato vlastnost z nich dělá noční můru pro slimáky a další škůdce našich záhonků a zahrad.

Jsou poměrně odolní, dobře snášejí chlad i vlhko, pokud mají k dispozici suchý přístřešek. Nevyžadují nutně velkou vodní plochu ke koupání, i když přístup k vodě je vždy výhodou pro jejich kondici a hygienu peří.

Vysedí indický běžec vejce?

Jednou z důležitých vlastností plemene je slabý pud kvokavosti. Indické běžkyně jen výjimečně zasedají na vejce a pokud už se tak stane, nebývá jejich výdrž a spolehlivost ideální. Z tohoto důvodu se v chovu běžně využívá umělá líheň nebo se vejce podkládají jiným plemenům drůbeže, případně kvočnám.

Tato vlastnost je důsledkem dlouhodobého šlechtění na snášku, podobně jako u moderních nosných plemen slepic. Pro chovatele zaměřené na produkci vajec je to výhoda, pro přirozený odchov je však nutné s tím počítat.

Pro koho je indický běžec vhodný

Indický běžec je ideální volbou pro chovatele, kteří hledají nenáročnou, odolnou a užitkovou kachnu se zaměřením na snášku, nikoli na maso. Hodí se do zahrad i do ekologicky laděných chovů, kde ocení jeho aktivitu a schopnost aktivně hledat potravu. Spojení zajímavého vzhledu, dobré snášky a nízkých nároků na chov činí z indického běžce plemeno, které si díky svým vlastnostem vydobyl místo v moderním drobnochovu.